Nastavení výběru voleb instalace

Určete, zda chcete provést prekompilaci souborů JSP (JavaServer Pages) jako součást instalace. Při výchozím nastavení není prekompilace souborů JSP prováděna.

Pro tuto volbu provádějte instalaci pouze v cíli implementace verze 9.0.

Pokud vyberete volbu Předkompilovat soubory stránek JSP a pokusíte se instalovat aplikaci do dřívějšího cíle implementace, například verze 8, bude instalace odmítnuta. Aplikace lze implementovat pouze do cílů implementace se stejnou verzí jako příslušný produkt. Jsou-li cílem aplikací servery s verzí dřívější než produkt, nelze provádět implementaci do těchto cílů.

Určuje adresář, do kterého bude instalován soubor podnikového archivu (EAR).

Při výchozím nastavení je soubor EAR instalován do adresáře kořen_profilu/installedApps/název_buňky/název_aplikace.ear.

Volby nastavení zahrnují následující:

• Neurčujte hodnotu a ponechejte pole prázdné.

  Výchozí je hodnota ${APP_INSTALL_ROOT}/název_buňky, kde proměnná ${APP_INSTALL_ROOT} určuje umístění kořen_profilu/installedApps. K řetězci ${APP_INSTALL_ROOT}/název_buňky bude připojen adresář s názvem souboru EAR instalované aplikace. Pokud tedy nezadáte adresář, bude při výchozím nastavení soubor EAR instalován do adresáře kořen_profilu/installedApps/název_buňky/název_aplikace.ear.

• Určete adresář.

  Zadáte-li adresář pro volbu Instalační adresář aplikace, bude aplikace instalována do adresáře určená_cesta/název_aplikace.ear. K cestě zadané v rámci volby Instalační adresář aplikace bude připojen adresář s názvem souboru EAR instalované aplikace. Pokud jste například v počítačích se systémem Windows instalovali soubor Clock.ear a určili cestu C:/myapps, bude aplikace instalována do adresáře myapps/Clock.ear. Proměnná ${APP_INSTALL_ROOT} bude nastavena na určenou cestu.

• Jako počáteční instalaci aplikace zadejte proměnnou ${APP_INSTALL_ROOT}/${CELL}.

  Máte-li v úmyslu exportovat aplikaci z jedné buňky a později exportovanou aplikaci instalovat v jiné buňce, zadejte jako počáteční instalaci aplikace proměnnou ${CELL}. Pro toto nastavení můžete zadat například proměnnou ${APP_INSTALL_ROOT}/${CELL}. Při exportování aplikace je vytvořen rozšířený soubor EAR obsahující aplikaci a příslušnou konfiguraci implementace. Konfigurace implementace zachovává název buňky počáteční instalace v cílovém adresáři, nezadáte-li proměnnou ${CELL}. Zadáním proměnné ${CELL} lze zajistit, že pro cílový adresář bude použit aktuální název buňky, nikoli původní název buňky.

  Důležité: Pokud není zadán instalační adresář při instalaci aplikace s konfigurací s jedním serverem, bude aplikace instalována do adresáře ${APP_INSTALL_ROOT}/název_buňky. Po nastavení serveru jako součásti konfigurace s více servery (pomocí obslužného programu addNode) se název buňky nové konfigurace stane názvem buňky uzlu správce implementace. Pokud se u obslužného programu addNode použije volba -includeapps, budou všechny aplikace nainstalované před operací addNode nadále používat instalační adresář ${APP_INSTALL_ROOT}/název_buňky. Pokud však jde o aplikaci, která byla instalována po přidání serveru do konfigurace sítě, bude používat výchozí instalační adresář ${APP_INSTALL_ROOT}/název_síťové_buňky. Chcete-li při spuštění operace addNode přesunout aplikaci do umístění ${APP_INSTALL_ROOT}/síťový_název_buňky, zadejte během instalace instalační adresář explicitně jako ${APP_INSTALL_ROOT}/${CELL}. V takovém případě lze soubory aplikace vždy najít v adresáři ${APP_INSTALL_ROOT}/aktuální_název_buňky.
• Pokud byla aplikace exportována a instalujete exportovaný soubor EAR v jiné buňce nebo umístění, zadejte umístění ${APP_INSTALL_ROOT}/název_buňky/název_aplikace.ear, pokud jste pro počáteční instalaci nezadali proměnnou ${APP_INSTALL_ROOT}/${CELL}.

  Exportovaný soubor EAR je rozšířený soubor EAR obsahující aplikaci a příslušnou konfiguraci implementace. V konfiguraci implementace je zachována hodnota volby Instalační adresář aplikace, která byla použita pro předchozí instalaci aplikace. Nezadáte-li pro volbu Instalační adresář aplikace pro tuto instalaci jinou hodnotu, bude rozšířený soubor EAR instalován do stejného adresáře jako pro předchozí instalaci.

  Pokud jste během počáteční instalace nezadali proměnnou ${CELL}, bude pro konfiguraci implementace použit název buňky počáteční instalace v cílovém adresáři. Provádíte-li instalaci v jiné buňce, zadejte umístění ${APP_INSTALL_ROOT}/název_buňky/název_aplikace.ear, kde parametr název_buňky představuje název buňky, do níž chcete rozšířený soubor EAR instalovat. Nezadáte-li aktuální název buňky, bude původním názvem buňky hodnota parametru název_buňky i v případě instalace rozšířeného souboru EAR v buňce s jiným názvem.

• Zadejte absolutní cestu nebo použijte proměnnou pro mapování cesty.

  Můžete použít absolutní cestu nebo proměnnou pro mapování cesty, například ${MY_APPS}. Proměnnou pro mapování cesty lze použít ve kterékoli instalaci.

  Proměnná pro mapování cesty je potřebná především při instalaci aplikace do klastru se členy v heterogenních uzlech, protože v takových případech nemusí existovat jediný způsob zadání absolutní cesty. Proměnná pro mapování cesty může obsahovat i proměnnou ${CELL} produktu WebSphere Application Server, která určuje název aktuální buňky, například ${MY_APP}/${CELL}. Proměnné produktu WebSphere Application Server lze definovat na stránce Proměnné platformy WebSphere, ke které získáte přístup pomocí volby Prostředí > Proměnné platformy WebSphere.

  Předcházení problémům: V prostředí s distribuovaným operačním systémem začíná rozsah proměnné pathmap u rozsahu na úrovni agenta uzlu, nikoli u rozsahu na úrovni serveru. Pokud není proměnná nalezena v rozsahu na úrovni agenta uzlu, vyhledává se v rozsahu na úrovni uzlu a nakonec v rozsahu na úrovni buňky. gotcha

Toto pole Instalační adresář aplikace je stejné jako nastavení Umístění (úplná cesta) na stránce Binární soubory aplikace.

Určuje, zda produkt během instalace rozbaluje binární soubory aplikace v umístění instalace a během odinstalace odstraňuje binární soubory aplikace. Výchozím nastavením je povolené distribuování aplikace. Binární soubory aplikace jsou rozbalovány do určeného adresáře.

V produktech s jedním serverem budou binární soubory odstraněny po odinstalaci a uložení změn konfigurace.

V produktech s více servery budou binární soubory odstraněny po odinstalaci, uložení změn konfigurace a synchronizaci změn.

Pokud tuto volbu zakážete, musíte zkontrolovat, zda lze binární soubory aplikace správně rozbalit do cílových adresářů ve všech uzlech, v nichž bude aplikace běžet.

Předcházení problémům: Pokud tuto volbu zakážete a poté nezkopírujete a nerozbalíte binární soubory aplikace do uzlů, při pozdějším uložení konfigurace nebo ruční synchronizaci nebudou binární soubory aplikace automaticky přesunuty do příslušných uzlů. gotcha

Toto pole Distribuovat aplikaci je stejné jako nastavení Povolit distribuci, rozšíření a vyčištění binárního kódu po odinstalování na stránce Binární soubory aplikace.

Určuje, zda má aplikační server používat vazbu, rozšíření a deskriptory implementace obsažené v implementovaném dokumentu aplikace s výchozím názvem deployment.xml, nebo v souboru podnikového archivu (EAR). Toto nastavení vyberte pouze pro aplikace instalované v cílech implementace verze 6.0 nebo novějších.

Výchozí hodnota (false) určuje, že mají být používány deskriptory implementace, rozšíření a vazby umístěné v souboru deployment.xml. Chcete-li používat deskriptory implementace, rozšíření a vazby umístěné v souboru EAR, povolte toto nastavení (hodnota true).

Toto pole Použít binární konfiguraci je stejné jako nastavení Použít konfigurační informace v binárním tvaru na stránce Binární soubory aplikace.

Tato volba určuje, zda má být během instalace aplikace spuštěn nástroj EJBDeploy.

Pokud je modul EJB zabalen do webového archivu (WAR), nemusíte toto nastavení povolovat.

Nástroj pro implementaci objektů EJB je spouštěn během instalace modulů EJB 1.x nebo 2.x. Nástroj pro implementaci sady EJB není spouštěn během instalace modulů EJB 3.x.

Pro tuto volbu provádějte instalaci pouze v cíli implementace verze 9.0.

Pokud vyberete volbu Implementovat objekty enterprise bean a pokusíte se aplikaci nainstalovat do staršího cíle implementace, například verze 8, bude instalace odmítnuta. Aplikace lze implementovat pouze do cílů se stejnou verzí platformy WebSphere jako příslušný produkt. Jsou-li cílem aplikací servery s verzí dřívější než produkt, nelze provádět implementaci do těchto cílů.

Pokud dále vyberete volbu Implementovat objekty enterprise bean a určíte typ databáze na stránce Zadejte volby pro implementaci sady EJB, budou ID systému backend definovaná dříve pro všechny moduly EJB přepsána zvoleným typem databáze. Chcete-li povolit používání ID systému backend pro jednotlivé moduly EJB, na stránce Zadat volby pro implementaci sady EJB nastavte typ databáze na hodnotu "" (hodnota Null).

Povolení tohoto nastavení může způsobit, že instalační program bude prováděn několik minut.

Určuje logický název aplikace. Název aplikace musí být jedinečný v rámci buňky a nesmí obsahovat nepodporovaný znak.

Název aplikace nesmí začínat tečkou (.), nemůže obsahovat úvodní ani koncové mezery a nesmí obsahovat následující znaky:

Toto pole Název aplikace je stejné jako nastavení Název na stránce Nastavení podnikové aplikace.

Určuje, zda mají být vytvořeny objekty MBean pro prostředky jako servlety nebo soubory JSP v rámci aplikace při jejím spouštění. Výchozím nastavením je vytvářet objekty MBean.

Toto pole je stejné jako nastavení Vytvořit objekty MBean pro prostředky na stránce Chování při spuštění.

Určuje, zda běhové prostředí produktu zjišťuje změny tříd spuštěné aplikace. Pokud je toto nastavení povoleno a dojde ke změně tříd aplikace, bude aplikace zastavena a znovu spuštěna, čímž se načtou aktualizované třídy.

Ve výchozím stavu není nové načítání tříd povoleno.

Toto pole se shoduje s nastavením Přepsat nastavení opětného načítání tříd pro webové moduly a moduly EJB na stránce Načítání tříd a detekce aktualizací.

Určuje, po kolika sekundách mají být v souborovém systému aplikace vyhledávány aktualizované soubory. Výchozí hodnotou je hodnota atributu intervalu nového načtení v souboru rozšíření (META-INF/ibm-application-ext.xmi) společnosti IBM® pro soubor EAR.

Atribut intervalu nového načítání se uplatňuje pouze v případě, že je nové načítání tříd povoleno.

Chcete-li povolit nové načítání, zadejte hodnotu větší než nula (například v rozsahu 1 až 2147483647). Chcete-li nové načítání zakázat, zadejte hodnotu nula (0). Rozsah je 0 až 2147483647.

Pole Interval nového načtení v sekundách je stejné jako nastavení Interval výzev pro aktualizované soubory na stránce Načítání tříd a detekce aktualizací.

Podporované konfigurace: V případě vázacích souborů a rozšíření IBM se přípona souborů XMI či XML liší podle toho, zda používáte aplikaci či modul prostředí Java EE nižší verze než 5 nebo aplikaci či modul prostředí Java EE verze 5 či vyšší. Vázací soubor nebo rozšíření IBM má název ibm-*-ext.xmi nebo ibm-*-bnd.xmi, kde znak * představuje typ vázacího souboru nebo rozšíření, například app, application, ejb-jar či web. Platí následující informace:

• V případě aplikací nebo modulů, které využívající prostředí Java EE verze nižší než 5, musí být přípona souboru .xmi.
• V případě aplikací nebo modulů, které využívající prostředí Java EE verze 5 nebo vyšší, musí být přípona souboru .xml. Pokud jsou u aplikace nebo modulu soubory s příponou .xmi, produkt tyto soubory ignoruje.

Modul prostředí Java EE verze 5 nebo vyšší však může existovat v aplikaci obsahující soubory prostředí Java EE 5 a používající příponu názvu souboru XMI.

Soubory ibm-webservices-ext.xmi, ibm-webservices-bnd.xmi, ibm-webservicesclient-bnd.xmi, ibm-webservicesclient-ext.xmi a ibm-portlet-ext.xmi i nadále mají příponu XMI.

sptcfg

Tato volba určuje, zda je nástroj implementace webových služeb wsdeploy spuštěn během instalace aplikace.

Tento nástroj generuje kód potřebný pro spuštění aplikace s použitím webových služeb. Výchozím nastavením je nespouštět nástroj wsdeploy. Toto nastavení musíte povolit, pokud soubor EAR obsahuje moduly používající webové služby a nebyl pro něj dříve spuštěn nástroj wsdeploy, a to ani jako volba nástroje sestavení z nabídky Zavést, ani z příkazového řádku.

Pro tuto volbu provádějte instalaci pouze v cíli implementace verze 9.0.

Pokud vyberete volbu Implementovat webové služby a pokusíte se aplikaci nainstalovat do staršího cíle implementace, bude instalace odmítnuta. Aplikace lze implementovat pouze do cílů, které mají stejnou verzi jako produkt. Jsou-li cílem aplikací servery s verzí dřívější než produkt, nelze provádět implementaci do těchto cílů.

Určuje, zda má produkt při instalaci nebo aktualizaci aplikace prozkoumat odkazy na tuto aplikaci a v případě, že je povoleno ověřování, upozornit na nesprávné odkazy nebo ohlásit selhání operace.

Aplikace obvykle odkazuje na prostředky s použitím zdrojů dat pro objekty typu bean s perzistencí CMP nebo s použitím odkazů na prostředky či odkazů na prostředí prostředků definovaných v deskriptorech implementace. Při ověřování se kontroluje, zda je prostředek odkazovaný aplikací definován v oboru cíle implementace příslušné aplikace.

Nechcete-li provádět ověřování prostředků, vyberte volbu vypnuto, chcete-li zobrazit varovné zprávy o nesprávných odkazech na prostředky, vyberte volbu varování, a pokud chcete zastavit operace, které selžou v důsledku nesprávných odkazů na prostředky, vyberte volbu selhání.

Pole Ověřit vstup vypnuto/varování/selhání je stejné jako nastavení Ověření odkazu na aplikaci na stránce nastavení Podniková aplikace.

Tato volba určuje, zda by měla být zpracována vložená konfigurace. Vložená konfigurace sestává ze souborů resource.xml, variables.xml či deployment.xml. Údaje nasazení specifické pro produkt můžete shromáždit a uložit v souboru EAR aplikace. Takový soubor EAR může poté být nainstalován v konfiguraci serveru za použití rozhraní pro správu aplikací.

Jedním takovým souborem EAR aplikace je rozšířený soubor EAR vytvořený při exportu již nainstalované aplikace. Takový rozšířený soubor EAR je označen vloženým zaškrtávacím políčkem aplikace. Je-li při výchozím nastavení detekováno, že aplikaci odpovídá rozšířený soubor EAR, bude zaškrtnuto políčko "Zpracovat vloženou konfiguraci". Instalační volby aplikace jsou předběžně vyplněny údaji z vestavěné konfigurace bez ohledu na to, zda je políčko "Zpracovat vloženou konfiguraci" vyplněno, či nikoli. Uživatelé mohou tyto hodnoty přepsat během procesu nasazení.

Pokud exportovaný soubor EAR (rozšířený soubor EAR) obsahuje sdílené knihovny a jejich konfigurační údaje, bude proces instalace aplikace reagovat na to, zda je políčko "Zpracovat vloženou konfiguraci" zaškrtnuto, či nikoli. Je-li toto políčko zaškrtnuto pro aplikaci s definovanou konfigurací sdílených knihoven, bude tato aplikace nainstalována s těmito sdílenými knihovnami a konfigurace proběhne na základě údajů ve vložené konfiguraci. Pokud toto políčko pro aplikaci s definovanou konfigurací sdílených knihoven zaškrtnuto NENÍ, bude soubor EAR přesto nainstalován, ovšem bez sdílených knihoven a příslušných konfigurací.

Definice sdílené knihovny nezůstává v platnosti ani v případě, že je volba vložené konfigurace procesu zakázána.

Pokud jste aplikaci exportovali z jiné než aktuální buňky a při první instalaci aplikace jste nezadali proměnnou $(CELL) jako hodnotu parametru Instalační adresář aplikace, zrušte výběr této volby (nastavení false), čímž rozbalíte rozšířený soubor EAR do adresáře kořenový_adresář_profilu/installedApps/název_aktuální_buňky. Je-li naopak tato volba vybrána (nastavení true), bude rozšířený soubor EAR extrahován do adresáře kořenový_adresář_profilu/installedApps/název_původní_buňky, kde název_původní_buňky je název buňky, do níž byla aplikace poprvé nainstalována. Pokud jste při první instalaci aplikace zadali proměnnou $(CELL) jako hodnotu parametru Instalační adresář aplikace, při instalaci bude rozšířený soubor EAR extrahován do adresáře kořen_profilu/installedApps/název_aktuální_buňky.

Určuje přístupová oprávnění pro binární soubory instalovaných aplikací rozbalované do určeného adresáře.

Chcete-li určit oprávnění k souboru, musí být povolena volba Distribuovat aplikaci.

Oprávnění k souboru lze zadat v textovém poli. Některá z běžných oprávnění k souborům lze také nastavit výběrem ze seznamu s možností výběru více položek. Oprávnění k souborům vybraná v seznamu přepíší oprávnění k souborům zadaná v textovém poli.

V seznamu lze nastavit jeden či více z následujících řetězců oprávnění k souborům. Při výběru více voleb bude vytvořena kombinace řetězců oprávnění k souborům.

Kromě toho, že oprávnění k souborům lze vybrat v seznamu s možností výběru více položek, je lze zadat také do textového pole. Pro oprávnění k souborům je třeba použít řetězec s následujícím formátem:

vzor pro název
souboru=permission#vzor
pro název souboru=permission

kde vzorek_názvu_souboru je regulární výraz sloužící jako filtr názvů souborů (například .*\\.jsp pro všechny soubory JSP), oprávnění poskytuje seznamy řízení přístupu k souborům (ACL) a znak # je oddělovač více položek vzorek_názvů_souborů a oprávnění. Pokud je znak # použit v řetězci vzorek_názvů_souborů, použijte zápis \#.

Pokud vzorky názvů souborů a oprávnění k souboru v řetězci odpovídají identifikátoru URI (Uniform Resource Identifier) v rámci aplikace, použije produkt pro soubor nejpřísnější použitelná oprávnění. Příklad: V případě řetězce oprávnění k souboru .*\\.jsp=775#a.*\\.jsp=754 bude mít soubor abc.jsp oprávnění k souboru 754.

Nejlepší postup: Pomocí regulárního výrazu odpovídajícího vzorku souboru je porovnán celý řetězec identifikátoru URI se zadaným vzorkem oprávnění k souboru. Je třeba zadat přesnější porovnávací vzory pomocí regulárních výrazů, jak jsou definovány rozhraním API pro programování v jazyce Java. Předpokládejme například, že se během operace zpracování oprávnění k souboru zpracovávají následující identifikátory adresářů a souborů:best-practices

Výsledky odpovídající vzorku souborů jsou následující:

• Vzorku MyWarModule.war neodpovídají žádné identifikátory URI.
• Vzorku .*MyWarModule.war.* odpovídají všechny identifikátory URI.
• Vzorku .*MyWarModule.war$ odpovídá pouze identifikátor URI 1.
• Vzorku .*\\.jsp=755 odpovídá pouze identifikátor URI 2.
• Vzorku .*META-INF.* odpovídají identifikátory URI 3 a 6.
• Vzorku .*MyWarModule.war/.*/.*\.class odpovídají identifikátory URI 4 a 5.

/opt/WebSphere/profiles/AppSrv01/installedApps/MyCell/MyApp.ear/MyWarModule.war/MyJsp.jsp

.*MyApp.ear$=755#.*\.jsp=644

Nejlepší postupy: Bez ohledu na operační systém vždy používejte jako oddělovač cest k souborů, ve vzorcích souborů lomítko /).best-practices

Oprávnění pro čtení souboru nelze v operačních systémech Windows odebrat. V případě používání bitů oprávnění typu POSIX je pro soubor jako bit s významem s možností čtení použito oprávnění 4, jako bit s významem s možností zápisu oprávnění 2 a jako bit s významem s možností spouštění oprávnění 1. V operačním systému Windows lze tedy pro soubor nastavit pouze oprávnění 5 nebo 7. Kromě toho jsou pro typ POSIX k dispozici oprávnění user (uživatel), group (skupina) a world (všichni). V operačních systémech Windows lze pro soubor nastavit pouze oprávnění typu user (uživatel). Bity oprávnění group (skupina) a world (všichni) jsou ignorovány.

Přístupová oprávnění určená v této části odpovídají úrovni aplikace. V konfiguraci na úrovni uzlu můžete rovněž určit přístupová oprávnění pro binární soubory aplikací. Oprávnění k souboru na úrovni uzlu určují maximální (nejméně striktní) oprávnění, která lze udělit binárním souborům aplikací. Přístupová oprávnění určená v této části na úrovni aplikace musí být stejná nebo striktnější než oprávnění určená na úrovni uzlu.

Toto nastavení je stejné jako pole Oprávnění k souboru na stránce Binární soubory aplikace.

Tato volba určuje neupravovatelný řetězec, který identifikuje verzi sestavení aplikace.

Toto pole Identifikátor sestavení aplikace je stejné jako pole Úroveň sestavení aplikace na stránce Binární soubory aplikace.

Určuje, zda může aplikace odbavovat zahrnutí s využitím prostředků ve více webových modulech v různých prostředích JVM v kontextu spravovaného uzlu pomocí standardního mechanizmu odbavování požadavků.

Toto pole je stejné jako pole Povolit odbavení zahrnutí pomocí vzdálených prostředků na stránce Vlastnosti dispečera vzdálených požadavků.

Určuje, zda může podniková aplikace obsloužit požadavek na zahrnutí zaslaný aplikací.

Toto pole je stejné jako pole Povolit obsluhu zahrnutí ze vzdálených prostředků na stránce Vlastnosti dispečera vzdálených požadavků.

Určuje, zda produkt vytvoří novou aplikaci BLA s instalovanou podnikovou aplikací, nebo zda z podnikové aplikace vytvoří kompoziční jednotku existující aplikace BLA.

Výchozí volbou je vytvoření nové aplikace BLA s hodnotou nastavení WebSphere:blaname=Anyasset,blaedition=BASE. Pokud v rozevíracím seznamu vyberete vytvoření nové aplikace BLA, vytvoří produkt aplikaci BLA se stejným názvem jako má podniková aplikace. Pokud aplikace BLA s názvem podnikové aplikace již existuje, produkt nevytvoří novou aplikaci BLA, ale přidá podnikovou aplikaci jako kompoziční jednotku do existující aplikace BLA.

Pokud chcete prostřednictvím stránky Vztahy sdílených knihoven a nastavení mapování definovat vztahy závislosti v existujících sdílených knihovnách v aplikaci BLA, vyberte z rozevíracího seznamu název požadované aplikace BLA. Pokud se rozhodnete vytvořit novou aplikaci BLA a přitom již existuje aplikace s výchozím názvem, nebudou na této stránce zobrazeny žádné sdílené knihovny.

Chcete-li podnikovou aplikaci přidat do existující aplikace BLA, vyberte v rozevíracím seznamu existující aplikaci BLA. Produkt z podnikové aplikace vytvoří kompoziční jednotku existující aplikace BLA.

Určuje, zda mohou webové moduly souběžně odbavovat požadavky v samostatných podprocesech, a pokud ano, zda tyto požadavky odbavuje server nebo klient. Souběžná distribuce požadavků může zlepšit dobu odezvy servletu.

Pokud jsou operace vzájemně závislé, asynchronní distribuci požadavků nepovolujte. Vyberte volbu Zakázáno. U závislých operací může souběžná distribuce způsobovat chyby.

Výběrem volby Na straně serveru povolíte, aby požadavky souběžně odbavoval server. Výběrem volby Na straně klienta povolíte, aby požadavky souběžně odbavoval klient.

Určuje, zda produkt přiřazuje výchozí hodnoty JNDI nebo automaticky překládá neúplné cíle odkazů EJB.

Tuto volbu vyberte, pokud mají být cíle odkazů EJB překládány automaticky, jestliže odkazy pocházejí od modulů EJB 2.1 či starších nebo od modulů web 2.3 či starších. Při povolení této volby poskytne běhový kontejner výchozí hodnotu nebo automaticky přeloží jakýkoli odkaz EJB, který neobsahuje vazbu.

Tuto volbu nemusíte vybrat, pokud jste na stránce Příprava na instalaci aplikace vybrali volbu Generovat výchozí vazby. Produkt generuje výchozí hodnoty.

Při výběru volby Povolit automatický překlad cílů odkazů EJB musí všechny moduly v aplikaci sdílet stejný cíl implementace. Jestliže tuto volbu vyberete, a všechny moduly aplikace nesdílejí společný server, po klepnutí na tlačítko Dokončit na stránce Souhrn zobrazí produkt varovnou zprávu a aplikaci nenainstaluje. Předtím než klepnutím na tlačítko Dokončit začnete aplikaci instalovat, je nutné zrušit výběr této volby.

Určuje, zda mají být implementovány moduly klienta.

Tuto volbu vyberte (nastaveno na hodnotu true) v případě, že implementovaný soubor zahrnuje jeden nebo více modulů klienta a že chcete konfigurovat položky prostředí pro moduly klienta. Tuto volbu vyberte také v případě, že chcete konfigurovat prostředky, jako jsou odkazy EJB, odkazy na prostředek, odkazy na prostředí prostředku nebo odkazy na místo určení zprávy. Výběr této volby umožňuje zobrazit stránku Mapovat položky prostředí pro moduly klienta. Pokud implementujete moduly klienta na federovaný uzel správce implementace (Federované) nebo na aplikační server (Implementované na serveru), vyberte tuto volbu a nastavte volbu Režim implementace klienta na příslušnou hodnotu podle cíle implementace, Federované nebo Implementované na serveru.

Při výběru této volby nainstalujte moduly klienta pouze do cíle implementace verze 8.0 nebo vyšší.

Určuje, zda mají být moduly klienta implementovány do izolovaného cíle implementace (Izolované), federovaného uzlu správce implementace (Federované) nebo na aplikační server (Implementované na serveru).

Volba režimu implementace klienta ovlivňuje způsob zpracování vyhledání java:.Všechny obory názvů adres URL jazyka Java (globální, aplikace, modul a komponenta) jsou v procesech izolovaného klienta lokální. V procesech klienta federovaného a implementovaného na serveru se obory názvů nacházejí na serveru.Server nebo klastr vybraný jako cíl modulu klienta určuje, kde budou tyto obory názvů vytvořeny. Všechna vyhledání java: jsou v případě federovaných a na serveru implementovaných modulů klienta směrována na cílový server nebo klastr. Modul klienta není sám spuštěn na cílovém serveru nebo klastru. Více instancí stejného modulu klienta bude sdílet obor názvů komponenty v režimech Federované a Implementované na serveru. Zvolením režimu Federované jednoduše prohlašujete záměr spustit modul klienta pomocí protokolu JNLP (Java Network Launching Protocol), ale mechanika rozhraní JNDI (Java Naming and Directory Interface) režimů federováno a implementováno na serveru je stejná.

Určuje, zda mají být deskriptory implementace ověřovány proti publikovaným schématům deskriptorů implementace Java EE. Je-li nastavena tato volba, produkt analyzuje každý deskriptor implementace za účelem určení verze specifikace Java EE pro daný deskriptor implementace, vybírá příslušné schéma a následně kontroluje deskriptor implementace proti schématu deskriptoru implementace Java EE. Chyby ověřování vedou k chybovým zprávám.

Schéma deskriptoru implementace Java EE je také známé pod označením DTD.

Při výběru této volby nainstalujte aplikaci nebo modul pouze do cíle implementace verze 8.0 nebo vyšší.