Toto téma obsahuje pokyny pro nastavení rozšířených pravidel směrování konfigurace tak, aby pracovní požadavky dorazily do správného generického serverového klastru. Můžete zde vytvářet, odstraňovat a měnit pravidla směrování.
Chcete-li zobrazit tuto stránku administrativní konzoly, klepněte na volbu .
Než vytvoříte pravidla směrování, která slouží ke směrování požadavků na servery, je nutné definovat generický serverový klastr (), skupinu URI () a volitelně příslušné virtuální hostitele ().
Pravidla směrování slouží jako pomůcka pro směrování pracovních požadavků na uzly, u nichž nejsou použity uzly aplikačního serveru IBM. Kromě toho může administrátor systému pomocí pravidel směrování přesměrovat práci bez výraznějších zásahů do prostředí. Tato funkce je užitečná zvláště při odpojování uzlů z důvodů údržby.
Administrátor systému může například nastavit pravidlo směrování, které zajistí směrování adresáře /images/* do generického serverového klastru ImageServerCluster. Pokud je nutné klastr ImageServerCluster vypnout, může administrátor přesměrovat adresář /images/* do jiného klastru s podobnými možnostmi nebo použít pravidlo přesměrování. Tato situace ukazuje důvody, pro které lze skupinu URI definovat nezávisle na generickém serverovém klastru. Pokud je nutné generický serverový klastr vypnout, lze tak skupinu URI přesměrovat jinam. Pokud vytvoříte generický serverový klastr zadáním názvu, můžete tento klastr konfigurovat s použitím odkazů na porty k vytvoření skutečných členů klastru.
Pole s názvem je vyžadováno a je definováno uživatelem.
Pole názvu nesmí obsahovat následující znaky: # \ / , : ; " * ? < > | = + & % '
Definovaný název musí být mezi pravidly směrování jedinečný a nesmí začínat tečkou ani mezerou. Mezera nezpůsobí vygenerování chyby, úvodní a koncové mezery jsou však automaticky odstraňovány.